Celý týden nám přálo poměrně hezké počasí, ale sobotní ráno nás na rozloučenou přivítalo deštěm.  Na táborském nádraží proběhlo první loučení s hostitelskými rodinami a poté se celá naše skupina i s kufry vydala vlakem do Prahy.
Kvůli posunutému odletu jsme tentokrát neměli na hlavní město tolik času, přesto jsme stihli projít Pražský hrad, obdivovat výhledy na město a – co bylo nejdůležitější – úplně nezmoknout.  Zbyl i krátký čas na rozchod a poslední nákupy suvenýrů.
O trochu dramatu se postaral sraz u McDonald’s – část skupiny totiž čekala „u mekáče“, jen každý u trochu jiného.
Naštěstí jsme se nakonec všichni úspěšně našli, dorazili včas na nádraží, vyzvedli kufry a mohlo přijít poslední loučení.
Ve Fantově kavárně už tekly slzy proudem. Španělští studenti odjeli na letiště a my se vydali vlakem zpět do Tábora. Už během cesty ale někteří začali plánovat budoucí návštěvu Španělska, takže bylo jasné, že tohle nebylo poslední setkání.

We were lucky with the weather for most of the week, but on Saturday morning the rain finally caught up with us. At the railway station in Tábor, the first emotional goodbyes with the host families took place, and then our whole group, together with all the suitcases, headed to Prague by train.
Because the flight had been moved to an earlier time, we did not have much time in the capital. Even so, we managed to walk around Prague Castle, enjoy the beautiful views of the city and, most importantly, avoid getting completely soaked. There was also a little free time for last-minute souvenirs and snacks.
A slightly dramatic moment came during our meeting point at McDonald’s, as some students waited at the “McDonald’s on Wenceslas Square,” while others waited at a different one further down the street. Fortunately, everyone was eventually reunited, we made it back to the station in time, collected the luggage, and prepared for the final goodbye.
At the Fantova Café, there were plenty of tears as the Spanish students left for the airport and we returned to Tábor by train. However, even on the journey home, some students were already talking about future trips to Spain, so it was clear that this was not the end of the friendships created during the week.