V 11:00 jsme se sešli v přístavu a šli rovnou na věc: první koupání v Atlantiku a pozorování podmořského života. Voda? „Tak akorát,” shodla se výprava. Studená se zdála jen panu učiteli – a ten to statečně ustál. Překvapení na sebe nenechala dlouho čekat. Vylovená hvězdice (po krátké ukázce putovala zpět do oceánu) a dvě chobotnice, které si to pluly v bezpečné hloubce jako strážci oceánu.
Po úžasném koupání v křišťálově čisté vodě jsme zamířili na oběd - jaká náhoda, že jsme se všichni sešli v Burger Kingu :).
Nabití kaloriemi jsme se nalodili a vyrazili na oceán s jedním velkým přáním: vidět velrybu. A víte co? Zákon přitažlivosti funguje! Asi po dvaceti minutách se před námi zjevil mořský obr. Chvíli nás dokonce doprovázel a trpělivě pózoval našim mobilům, než kapitán citlivě změnil kurz a nechal ho v klidu odplout. A hned nato přišla další radost: loď obklopilo množství delfínů. Neuvěřitelné. Krásné. Těžko popsatelné.
Po návratu do přístavu následoval meeting s panem učitelem Benem. Zopakovali jsme důležité pojmy i souvislosti, které jsme se dozvěděli nejen z naučných tabulí na moři, ale dostali jsme také první úkoly ke zpracování na Padletu. K večeru jsme se rozcházeli do hostitelských rodin plní dojmů.
Paní učitelky a páni učitelé přijali pozvání na večeři do jedné z hostitelských rodin a jejich vzkazy domů mají společného jmenovatele: jsou tady úžasní lidé. 
A my k tomu dodáváme – oceán je nejlepší učebna biologie.

Às 11:00 encontrámo-nos no porto e fomos logo ao que interessava: o primeiro mergulho no Atlântico e a observação da vida marinha. A água? “No ponto”, concordou o grupo. Fria pareceu só ao professor — que aguentou como um campeão. As surpresas não se fizeram esperar: uma estrela-do-mar (que, depois de uma breve observação, devolvemos ao oceano) e dois polvos a deslizar a uma profundidade segura, como verdadeiros guardiões do mar.
Depois deste banho incrível no oceano cristalino, rumámos ao almoço — e que surpresa: acabámos todos no Burger King :).
Com as energias repostas, embarcámos e seguimos mar fora com um grande desejo: ver uma baleia. E sabem que mais? A lei da atração funcionou! Passados uns vinte minutos, apareceu diante de nós um gigante do mar. Acompanhou-nos por um bocado e até posou pacientemente para os nossos telemóveis, até o capitão mudar o rumo e deixá-la seguir tranquila. Logo a seguir, mais festa: o barco ficou rodeado por um bando de golfinhos. Inacreditável. Lindo. Difícil de descrever.
De regresso ao porto, tivemos uma sessão com o professor Ben. Repassámos conceitos e ligações importantes — alguns tirados dos painéis informativos junto ao mar — e recebemos as primeiras tarefas para trabalhar no Padlet. Ao fim da tarde, dispersámos para as famílias de acolhimento, cheios de boas recordações.
As professoras e os professores aceitaram o convite para jantar numa das famílias de acolhimento, e as mensagens para casa têm um denominador comum: por cá as pessoas são extraordinárias.
E nós acrescentamos — o oceano é a melhor sala de aula de Biologia.