Všechno začalo obyčejně – ranním srazem a naložením kol do vleku. Cíl byl jasný: dojet z Jindřichova Hradce až do kempu Zvůle. Jenže když jsme po příjezdu vystoupili z autobusu, přivítalo nás pořádně nevlídné počasí – pršelo a bylo chladno. Nic, co by člověka úplně namotivovalo nasednout na kolo.
Po převzetí kol jsme se ale vydali na cestu. Déšť sílil, ale my jsme se nevzdali. Začala naše dobrodružná 25 kilometrů dlouhá výprava napříč krásnou, ale místy dost náročnou krajinou. Cestou jsme projížděli přes vesničky, lesní cesty i louky – zkrátka po „Sekalových zkratkách“, jak jsme si je s úsměvem nazvali. Některé úseky byly opravdu výzvou – bahno, kluzké kameny, stoupání… ale zvládli jsme to!
I přes nepřízeň počasí jsme si cestu užili. Pomáhali jsme si navzájem, smáli se a povzbuzovali jeden druhého. Když jsme konečně dorazili do autokempu Zvůle, byli jsme unavení, promoklí, ale šťastní. Čekala nás poslední výzva dne – rozdělení do chat. I tady to chvíli vypadalo, že se budeme dohadovat věčnost, ale nakonec jsme se domluvili a vše dobře dopadlo.