Dnešní příjezdový den byl plný překvapení. Ráno jsme vyrazili velmi rychlým „skibidi“ vlakem do Jindřicháče. Potom nás pan učitel Seggy vzal na takovou trochu zvláštní zkratku, která nakonec moc nezkracovala. Čekal nás totiž pořádný kopec, který jsme ale zvládli.
Ani náročnější začátek nás nezastavil a pokračovali jsme dál na velice „mňamózní“ oběd. Po něm jsme se vydali na dalších šestnáct kilometrů. Někteří z nás měli chvílemi pocit, že už vypustí duši, ale nakonec jsme to všichni zvládli.
Při posledních metrech nás zastihl déšť, takže jsme trochu zmokli. Pořád jsme na tom ale nebyli tak zle jako někteří další, kteří byli promáčení až na kost. Po příchodu se většina z nás šla „rochnit“ do místního rybníčku. Pak následovala sprcha a večeře, kterou si každý pojal trochu po svém.