Ráno se všichni probudili do větrného dne. Až tak větrného, že zatím nejezdí lanovky :(. Lyžníci a snowboarďáci mají do 10 hodin prodlouženou snídani a pak se uvidí....
10:00 - vyrážíme lyžovat, část vleků sice pořád nejezdí, ale snad to bude lepší a lepší...
13:30 - už jezdí úplně všechno!!! (a všichni :)), dokonce probleskuje sluníčko!
Před 16. hodinou se začala všechna družstva postupně vracet na chatu, všichni to bez problému zvládli a jsou OK.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dnešek by se dal přirovnat k hodině fyziky, neboť gravitace opravdu fungovala. Děti ve ski-školkách nám to neomylně dokazovaly.
Snídaně proběhla s výborným rohlíkem a dávkou stresu. Dva roky bez lyží se na nás značně podepsaly.
Oblečení a smíření jsme se vydali dolů do lyžárny, když nám chumel čtvrťaček oznámil, že lanovky kvůli „silnému“ větru nejedou. Zavření ve svých pokojových celách jsme celí zdrcení zahlédli pana učitele Sekala, jak si to drandí dolů po sjezdovce zcela osamělý.
Po zmírnění větru jsme se nakonec rozhodli, že to riskem. Okolo 10. hodiny jsme se vydali znovu do lyžárny a poté jsme se shromáždili před naším hotelem.
První odpíchnutí bylo nejisté, ale obloučky byly nad naše očekávání ještě nejistější.
Celé dopoledne byla otevřená pouze jedna jediná sjezdovka. Asi už víte, jak to dopadlo.
Na školních horách ZŠ BB by se nenašel jediný člověk, kterého by to neomrzelo hned po prvních pár sjezdech. Přesto jsme zde jezdili nadále a užívali si dokonalé jízdy vedle lyžařské školky.
Okolo 12.-13. hodiny jsme se přesunuli do chatové jídelny a nasytili se, někteří špenátovou polévkou, někteří vývarem, a samozřejmě výbornými rohlíky.
Po poledním klidu jsme mohli konečně na větší sjezdovku díky nově rozjeté lanovce a chvilkovému hezkému počasí, které vydrželo cca půl hodiny.
Po vyjetí na nejvyšší bod Tauplitzu jsme byli lehce zaskočení. Vše se hned změnilo.
Nejvíce nás zaskočil vítr, který poponesl i členy naší skupiny. Následně jsme usoudili, že bude lepší se přesunou na naši chatu. Potvrdily nám to i více zledovatělé sjezdovky.
Ale véča byla dobrá! Alpská kuchyně se překonala a hladovým dětem připravila hranolky s už míň lahodnou omáčkou.
Zbytek večera probíhal v klidu kromě rozbitých dveří a pár slz v mladších ročnících. Dále následovalo bodování pokojů, přičemž nejvyšší hodnocení bylo 6 bodů z 10.
Bylo lehce nespravedlivé, neboť dívky z 9.a měly zaručeně dostat 10 bodů(…,ale to necháváme bez komentáře.)
Deváťačky měly následně girltalk s paní učitelkou, které si postěžovaly na zrušený výlet do Tauplitzu.
Pak jsme šli zařezávat dříví.
S pozdravem: holky z 9.A
Hlášení zdravotní služby lyžařského kurzu školy Bolzano /ZSLKŠB /
Jako obvykle jsme spotřebovali během prvního dne několik kilogramů ibuprofenu na bolesti hlavy, bolesti zad, bolesti nožiček, nespavost a další více či méně záhadné obtíže. Většina zásob potravin z domova byla snědena i za cenu krutých bolestí břicha, která byla jako obvykle likvidována nezřízeným konzumem čokolád, tyčinek, sladkých nápojů colového typu, ovocných, sycených i nesycených (i pro medicínsky vzdělaného člověka je naprosto neuvěřitelné, co vydrží bez následků gastrointestinální trakt školou povinného dítěte).
www.hausalpin.cz
www.dietauplitz.com